sobota 29. srpna 2015

Když dva dělají totéž, není to totéž... i u hlídání roběte

Ač nejsem zrovna přecitlivělý typ, sledovat muže s robětem je prostě doják.
Skvěle si rozumí a už teď je mi jasné, že jednou budou proti mě kout pikle.

Nemusím se bát jít s kamarádkou do divadla, pro nové čtivo do knihovny nebo kamkoliv jinam, protože ti dva se postarají jeden o druhého.
Mohlo by se to zdát jako samozřejmost, ale jak jsem zjistila, v mnohých rodinách je praxe úplně jiná.
To mě zaráží a udivuje... a možná taky trochu rozčiluje.
Občas každá z nás potřebuje přijít na jiné myšlenky a odreagovat se, což tvrdím i přesto, že mateřskou dovolenou považuju za naprosto obohacující a nezapomenutelnou zkušenost, která mě naprosto naplňuje.

Nicméně k "poselství" dnešního článku, že?
Existují jisté rozdíly mezi tím, když hlídám já a když hlídá tatínek.
Jaké?
Čtěte...

Byť jsme jinak poměrně tolerantní rodiče, alkohol dítěti netolerujeme ani jeden...

Když hlídá maminka

Vzhledem k faktu, že já a Emily jsme spolu obvykle 24 hodin denně, jsme poměrně dobře secvičené.
Malý asistent musí být u všeho, a tak každá běžná činnost zabere několikanásobně víc času, ale to vůbec nevadí, není kam spěchat.
V jistých chvílích je také třeba využít diplomatický talent, který v sobě objeví skoro každá žena, když se stane matkou. Jen díky tomu se mi podaří vysvětlit Emily, že složené oblečení není určeno k rozházení, koště není dobrá hračka či že žehlička není autíčko na ježdění po podlaze.
Občas vyjednávání není zcela úspěšné a je nutné využít převahy. Nemám tím na mysli hrubou sílu, ale spíše odklizení provokativních věcí z dosahu dítěte.

Vaření se též neobejde bez asistence.
Jenže jsem matka, což je poměrně specifický druh člověka, tudíž pohybovat se po kuchyni s Emily omotanou kolem nohy mi nečiní žádné potíže.

Vzhledem k tomu, že pořádek je důležitý, nevyhneme se ani úklidu.
Chci-li naplnit myčku, musím z ní nejprve vydolovat dítě.
Potřebuji-li vyprat, je nutné posečkat na Emily než urazí cestu mezi obývákem a koupelnou.
Mám-li v plánu zahradničení, je jasné, že dítko bude od hlavy k patě od hlíny a rostliny čeká nový moderní sestřih.



Když hlídá tatínek

Můj muž, co není můj muž (ale to už jsme si vysvětlili), je naprosto ideální táta.
I tak mě ale jeho styl hlídání nepřestává rozesmívat.

Předávám dítě otci.
Ten jej umístí na hrací plochu na zemi, z gauče si vezme polštář a uléhá k malému človíčkovi.
Společně si hrají.
Ve chvíli, kdy to Emily přestává bavit a odchází na běžnou obhlídku statků, má otce neustále za pozadím.
Ten jí navíc rozmlouvá návštěvu myčky, nenechá sáhnout na květinu a celkově tak trochu prudí, byť pro její bezpečnost.

Jsem-li doma a náhodou nedopatřením vypustím z úst "Miláčku, mohl bys...", je mi vysvětleno, že mise "Hlídání" ještě nebyla splněna a tím pádem není prostor pro jiné činnosti.
Na mé otázky týkající se chybějící ponožky na nožce nebo nepřítomnosti čepice na hlavě dítěte po návratu z procházky je mi odpovězeno, že Emily to tak chtěla a otec musel zohlednit její názor.

V případě mého vzdálení se z domova jsem telefonicky kontaktována jen výjimečně.
Tedy pouze při větších komplikacích typu "Nemůžu v lednici najít Emilinky jídlo".
Menší potíže jsou řešeny selským rozumem a opět dle požadavku samotného dítěte.
Tím pádem je jasné, že dojde-li na převlékání, nikdy na sobě nebude mít nic, co se přetahuje přes hlavu.
Nemá takové oblékání ráda, muž to ví a přijímá s respektem.


Toť pro dnešek vše.

Mějte se krásně!

4 komentáře:

  1. Samozřejmě, že pečlivý otec jako je Tvůj muž ani na chvilku nespustí svého potomka z očí. Naprosto ho chápu, vždyť hlídá a opečovává svou budoucnost, neboť to bude právě Emily, kdo rozhodne, v jakém domově důchodců skončíte. A hádej na čí názor bude Emily brát zřetel? Navíc každý muž se, jak známo, dokáže soustředit jen na jednu věc. Takže, pokud se například já, pokusím o hlídání jedním okem, po vzoru mé milované ženy, končí to většinou infarktovým leknutím, následovaným neřízeným odhozením nářadí do všech směrů, sprintem přes zahradu a odlovením dítěte v zakázané zóně.
    Závěrem bych tedy rád vyzval všechny muže, kteří byť jen občas hlídají své potomky. Nedejte na posměšky svých drahých poloviček, ani na podobné články zesměšňující naši starostlivost a péči. My to prostě jinak neumím, smiřme se s tím...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D Nemáme to vám otcům za zlé, jde holt o nastavení, které je vám vrozené. Nicméně... nechte nás se alespoň trochu pobavit vašim stylem láskyplného, byť vtipného přístupu k potomstvu :)

      Vymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...