úterý 17. prosince 2013

Jak přežít smysl života?

Každý věk má svá specifika. A víte, co se stane vaším denním chlebem v době, kdy je vám okolo pětadvaceti? Zprávy o těhotných známých, narozených dětech a uzavíraných manželstvích. Tedy aspoň u mě tomu tak je.
 Nemyslím to vůbec zle, naopak. Z každé těhulky, dcery, syna i nevěsty mám radost.

Nedávno jsem ale navštívila jedno velké knihkupectví a chvilku pobyla v oddělení pro budoucí maminky. Chtěla jsem zjistit, jaký bude můj čtenářský plán, až na to dojde.
To jsem neměla dělat...

Zdroj: deviantart.com.

Dost mě zneklidnily názvy některých titulů. Bylo to samé jak se nezbláznit, jak přežít, jak vydržet, jak zvládnout...
A protože jsem duše hloubavá, napadlo mě, jestli nám není zbytečně podsouváno, že to nejen nebude procházka růžovým sadem, ale dokonce se bude jednat o něco, co si pomalu žádá armádní výcvik. 
Možná se teď zkušené maminky smějí a ťukají si na čelo, že vím prd... což je náhodou pravda... ale věci jsou hodně také o přístupu. Ve chvíli, kdy do toho půjdu s tím, že na nočním stolku se mi budou kupit knížky o přežití, zvládnutí, nezbláznění, se můj přístup musí zákonitě změnit v negativní a hlavně budu mít fakt nahnáno.

A tak jsem si předsevzala, že takové věci číst nebudu, případně dám každou z plánovaných knížek nejdřív přečíst již zasloužilé matce, aby posoudila, zda je to vhodné čtivo nebo hororové pojednání o mateřství.
Nechci k rodičovství přistupovat jako k válečnému tažení na nepřátelskou zemi, ale ke smyslu života, který si hodlám užít... tedy alespoň do té doby, než mě i tatínka milé dítko v patnácti označí za prehistorická stvoření absolutně za zenitem a odebere se na nejvzdálenější internát v republice.

Co myslíte... jak moc přístup (k čemukoliv) mění pak samotný prožitek?
Dejte vědět do komentářů pod článkem!

Mějte pěkný den!

3 komentáře:

  1. Máš recht, o přístupu a úhlu pohledu je úplně všechno. A ty takový knížky nepotřebuješ, ty budeš čupr mamina ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Pravdu díš, Jani... Nečíst. Až to přijde, vyhni se příručkám, mateřským sektám a diskuzích na mimibazarech,mimishopecha a nevim kde vsude. Dá ti to hned nekolik veci - nebudes pouzivat matersaky plural (my-kakame, my-papame, my-jsme-opruzene...), budes si jak tehotenstvi, tak materstvi uzivat. Já to tak nějak udělala a pohoda. Stačí ti skvělý gynekolog, který ti vysvětlí, jak být správně a pohodově těhotná a skvělá dětská lékařka, která poradí, jak udržovat mimiše při životě. A všechno ostatní přijde samo. Publikace Jak přežít mateřství je pro hysterky, které musím mít vše od A do Z nalinkované, nepřežijí pocit, že by se něco mělo nechat plynout tak nějak přirozeně. Důkazem toho, že mám asi malinko pravdu, je moje skoro 5letá dcera, která je zdravá, normální, bystrá holčička, nic jí neschází a nijak netrpí ani tím, že jsem neměla příručku, ani tím, že jsem s ní napapala a bůhvíco ještě, že jsem s ní nechodila do Mamaklubu. Naopak... :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Přístup k čemukoli mění prožitek zcela zásadně :-))
    A jestli chceš pohled od zasloužilé matky tří dětí - myslím že tě intuice vede správně. Taky se mi nelíbí, jak se mateřství démonizuje.
    Když to vezmeš od začátku - tak už samotný porod. Ve filmovém zpracování to máš šmahem příšerné drama křížené s fraškou. Matka ječí jak na lesy, láme ruce příbuzným, pokud byli tak neopatrní, že jí je podali. Trapný! Myslím si, že to některé maminky tak potom dělají, protože to viděly ve filmu - jak má vypadat porod.
    No - a začátek logicky ovlivňuje, co následuje. "Přežila" porod - teď je třeba přežít mateřství. Co dramaticky začalo, dramaticky pokračuje.. chudáci některé děti. Přitom je to tak jednoduché. KLID - nic víc. Co se stihne, stihne - co ne .. asi nebylo důležité. Důležitá je jenom pohoda.
    Naslouchej svojí intuici - máš ji dobrou, Jani. Když se budeš cítit spokojená ty - tak je to v pořádku. I kdyby to bylo všechno úplně jinak, než u sousedů - a nebo na stránkách knihy. Že je to černé na bílém neznamená, že je to pravda ;-)

    Je jedno pravidlo, co platí nejen na mateřství - ale obecně: KAM SMĚŘUJE POZORNOST - TAM TO ROSTE.
    Takže ten, co čte o přežívání, zvládání a snaze se nezbláznit .... ten logicky bude muset přežívat, zvládat a snažit se nezbláznit.. A to bude těžká práce .. časově náročná. Asi už nezbyde čas si užívat života, v jeho jedné z nejkrásnějších fází .. když žena daruje život..

    A co se týká náročné "výchovy" dětí ... souhlasím s paní na následujícím odkazu - že lepší je "nevýchova" :-))
    http://www.nevychova.cz/

    OdpovědětVymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...