Pro knihomoly: S. King: Holčička, která měla ráda Toma Gordona, Osvícení a Prokletí Salemu

Stephen King je zkrátka a dobře král hororu. Musím ale přiznat, že z některých jeho knížek mám poměrně smíšené pocity.

Nejvíc si mě získal titulem O psaní, kde popisuje svůj život i spisovatelskou dráhu. Nicméně o tom až jindy, protože ho ještě nemám dočtenou.

Dneska se pověnuju třem Kingovým knížkám...

1. Holčička, která měla ráda Toma Gordona

Hlavní postavou je malá Trisha, která má ráda baseball a trápí ji rozvod rodičů. Hned na začátku děje se ztratí v lese a pak jím bloudí, bloudí, bloudí a bloudí.

A vy si říkáte "Tak sakra, už se musí něco stát!".

Stane... dostanete základy přežití v divočině a tak nějak tušíte, že Trishu cosi pozoruje a že ona sama začíná být na pokraji svých sil.

Víte také, že místo, aby se vracela k civilizaci, míří kamsi do bažin, kde jí nebude pomoci. Na jednu stranu nevěříte, že by ji autor nechal umřít, ale pokud ho znáte, tak víte, že i v tomhle sem tam překvapí.

Tak tedy čekáte, procházíte s Trishou lesem, obdivujete ji, jste napjatí, jak to bude, a ve skrytu duše doufáte, že už se to celé nějak rozsekne.

Závěr vám neprozradím, ať nemáte zkažené případné čtení. Rozhodně ale tuhle knížku neřadím mezi své oblíbené kingoviny. Co lze určitě ocenit je jistá pachuť neustálého napětí, která je cítit až do poslední stránky. A je třeba také uznat, jak skvěle dokáže autor proniknout do myšlenek a chování malé holčičky. Jde o jeho výjimečnou vlastnost, kterou dokazuje ve všech svých knížkách. Ať je hlavní postava jakákoliv, je vystižena naprosto dokonale. Vzpomeňme třeba na Carrie... náctiletou dívku, která vyrůstala v šikaně spolužáků i fanatické matky.

2. Osvícení

Co víc si může horory milující duše přát, než starý hotel v horách, třeskutou zimu, nějaké to duchaření a mladou rodinu, kterou tvoří alkoholu holdující spisovatel Jack, lehce vystrašená, ale za své blízké bojující žena a malý chlapec s jistými schopnostmi.

To jsou hlavní motivy knížky Osvícení, kde jde celé rodině o krk v místě, které je naprosto odříznuté od světa. Bizarní je, že si "kostlivci" starého hotelu vybrali právě Jacka, jehož ovládli a udělali z něj nástroj vlastního zlého počínání, které ohrožuje hlavně jeho manželku a syna.

Sem tam se vám chce křičet "Proboha, nechoď tam!", napětí je tam také víc než dost, jen občas máte trochu pocit, že některé pasáže hraničí s klišé. Ovšem, jak už jsem zmínila, bavíme se tady o králi hororu a třeba tato klišé vzešla právě od něj, jen nám už tak trochu zevšedněla.

3. Prokletí Salemu

Říká se "nejlepší nakonec" a tady to opravdu platí.

Byť je tu hlavní peripetií jakási epidemie upírů v malém americkém městečku, určitě si tuhle knížku nemůžeme plést s dnes tolik moderními upířími lovestories. Jde opravdu o horor hodný S. Kinga.

Při čtení jsem měla chuť pověsit si na krk křížek a kolem postele rozvěsit česnek. Rozhodně mě děj v mnohém překvapil i napnul jako strunu.

Zajímavá je jakási hra s postavami, kdo ví, kdo tentokrát padne za oběť... prozradím vám jen to, že jedna z ústředních postav to bude.

Z uvedených třech knížek Prokletí Salemu doporučuji nejvíc.
A mimochodem... je to druhá knížka, kterou kdy S. King vydal (po Carrie).

Četli jste něco od S. Kinga?

Mějte se moc hezky!