čtvrtek 28. ledna 2016

Ono to s tím nočníkem není jen tak!

Vždycky mi bylo záhadou, jak to jen maminky dělají, že v určitou dobu naučí dítko, aby si odskočilo na nočník místo do plínky.
Moc jsem tento tajem neluštila, přeci jen se mě spoustu let netýkal. Až nyní. Ve svých 27 letech jsem musela začít řešit, jak jen to udělat, aby i Emily byla za dámu a začala docházet na svůj růžový nočník.

Pokud nemáte děti, smějete se nebo si dokonce klepete na čelo a jistě také prohlašujete, že byste chtěli mít moje starosti. Věřte však, že jste-li na mateřské, zažijete spoustu takovýchto patálií, a jelikož jsou vaším denním chlebem, zajímají vás.
A navíc... jde přece o novou generaci! Co bych to byla za matku, kdyby mé dítě potřebovalo plíny ještě v následujících x letech, že?

Tak jsme započali trénink... a to s velkou vervou!


1. fáze

K první fázi došlo ve chvíli, kdy Emily začala tak nějak vnímat svět kolem sebe. Velice rychle porozuměla, co je to "ee" a že je lepší je v plence nemít.
Počala tedy oním slůvkem pilně hlásit, když bylo potřeba ujmout se přebalování.

2. fáze

Představili jsme s mužem roběti nočník. Bez názorné ukázky, leč velice polopaticky jsme se pokusili vysvětlit, že je určen právě na "ee".
Emily však pojala přesvědčení, že jde o nový módní doplněk, a tak nám několik dní chodila po bytě s malou toaletkou na hlavě.
Nu což... růžová jí sluší.

3. fáze

Ráno a v průběhu dne, kdy jsem měla podezření, že se dítku určitě musí chtít, začala jsem Emily posazovat na nočník. Seděla jsem u ní a vyprávěla jí, čeho jako hodláme touto činností docílit.
Sem tam dokonce s úspěchem.

4. fáze = současný stav

Robátko rozumí, proto významně hlásí, že se cosi blíží. Běžíme za hlasitého zvolávání "huráááá na nočníček", dítko se usadí, vezme literaturu či si vyžádá nějaký program v televizi (ideálně dlouhou sérii reklam - no a zkuste to nedovolit, když se tak malé stvoření snaží o zapadnutí do bezplenkové společnosti). Po chvíli (když má přečteno nebo skončí reklamy) to však přestává robě bavit a tedy odchází s kalhotami u kolenou a holým pozadím.
Chvíli lovím dítě a pak jej přivádím k nočníku, kde smutně vysvětluji, co tam mělo být a není.
Nandavám čistou plenku.
Do pěti minut Emily hlásí, že je hotovo a plenu je třeba upgreadovat.



Dneska je to článek o hov**, to nutno uznat.
Jenže i to se může stát velkým tématem, jste-li rodič, jste-li na mateřské a snažíte-li se o změnu v hygienických návycích své ratolesti.

Tak tedy nočníkovým úspěchům zdar!
Mějte se moc krásně.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...