středa 25. listopadu 2015

Naštěstí žiju ve štěstí a pro štěstí

Už dlouho přemýšlím o vrtkavosti štěstí a o tom, že pro každého znamená něco jiného, a to i přesto, jak moc se v současnosti zobecňuje. Po včerejším přečtení článku na blogu Jsem žena 30+, který je mi blízký, i když ještě třicítku na krku nemám, jsem se rozhodla své dumání alespoň částečně hodit na papír... teda vlastně na monitor.

"Co je štěstí?"
"Muška jenom zlatá!"


Ona muška je pěkná mrška. Létá si z člověka na člověka. U někoho pobude déle, u někoho krátce. Všeobecně se ale dost často štěstí mylně transformuje pouze do úspěchu, slávy, krásy a peněz. Obyčejný člověk, o kterém není veřejně slyšet, neprocestoval půlku světa, neplní sociální sítě dokonalými fotkami a nedisponuje tučným kontem, se rázem stává někým, kdo zaručeně šťastný být nemůže.
Opak je ale pravdou.

Záleží totiž na každém z nás, v čem vidí své štěstí.


A tak i máma na mateřské, která se sem tam stane terčem opovržení, protože dalším společenským bludem je myšlenka, že mamina rovná se jen a pouze hovory o dětech, nevyspalost, nervy nadranc a zanedbanost sama sebe, může prožívat opravdové štěstí.
Stejně tak automechanik, kominík, pokojská nebo třeba knihovnice.

V případě, že máme rádi sebe i to, co děláme a jak žijeme, je úplně jedno, zda žijeme podobným stylem jako spousta dalších lidí.

Zdroj.


Je jen na nás, jak si svůj život zařídíme.



Úplným základem je žít po svém.
Nehledět na názory někoho jiného, nebát se změn a nežinýrovat se, když pro sebe chcete něco víc. Ono slavné brblání, že život je moc krátký, totiž tak úplně není pravda, je dost dlouhý na spoustu štěstí... pokud si jej k sobě pustíme.



V čem spočívá vaše štěstí?
Dejte vědět!


Mějte se moc krásně.

5 komentářů:

  1. Moje štěstí spočívá právě v tom cestování. Myslím (a může se to zdát jako tvrdá slova), že pokud bych měla prostředky a příležitosti cestovat křížem krážem po světe, byla bych schopná oželet spoustu jinejch zážitků (třeba mít děti). A jinak je mým štěstím samozřejmě oboustranná láska a pevnej láskyplnej vztah :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kamčo, ty víš, že Emily je moje všechno, ale i jako máma musím říct, že si nemyslím, že by ženská musela hledat štěstí a životní naplnění jenom v dětech. Podle mě může být život plnohodnotný i za pomocí jiných věcí, protože každá jsme nějaká :) Musím říct, že na cestování se taky moc těšíme, to nám vloni i letos chybělo. Těhotná jsem se bála a s tak malým dítětem taky (i když znám lidi, co jezdí i s menšími). Příští rok ale už určitě někam vyrazíme :)

      Vymazat
  2. "Být šťastná tak jak jsem" je můj cíl :-) Nebo to taky kdosi popsal větou (myslím, že Bára Seidlová): "chci nic nechtít". Až teď ve třiceti zjišťuji přesně to, o čem autorka píše.. člověk se pořád srovnává s ostatními, postupně si plní ty dílčí cíle a v závěru stejně zjišťuje, že ho to šťastnějším neudělalo. Ale jako máma musím říct, že nejšťastnější jsem až teď jako rodič, a to jsem si za svého svobodného života užila spoustu zážitků, ať už cestovatelských nebo s přáteli..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Porovnávání je velká neřest... s tím taky bojuju... a pak s lidmi, co v životě na jednu stranu potřebuju, ale na druhou mi ubírají spoustu energie. Nejsem si jistá, jestli skutečně jde dosáhnout onoho "chci nic nechtít". Navíc bychom se pak už nikam neposouvali, což by bylo spíš na škodu.
      Rodičovství člověka změní a hodně mu dá :)

      Vymazat
  3. A což, až budete, milá děvčata, babičkami, to teprve bude to správné štěstí, uvidíte spokojené a úspěšné rodiče ( svá dítka ) a jejich děti....a hlídání těchto dítek bude mít velikou výhodu...můžete je vrátit!
    pěkné dny vánoční přeje Jiřina

    OdpovědětVymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...