32. týden: Mozek stagnuje, tělo se zvětšuje, kočárek máme, natěšení stoupá!

Praha tepe módou a já se tentokrát nejdu podívat ani na jednu přehlídku.

Výjimečně mi to ale nevadí a vystačím si se sledováním dění pomocí internetu.

Můj mozek je totiž zatemněn růžovou a myšlenky ovládá vybírání kočárku, postýlky a dalších různých záležitostí,
které bude naše robě potřebovat.

Zkrátka jedu si to svoje hormonální opojení...

Zdroj.

Po mé čtyřdenní exkurzi v nemocnici nám došlo, že se příchod potomstva skutečně blíží, a navíc by se onen zázrak mohl odehrát o něco dříve či po nutné i několik týdnů trvající hospitalizaci.

Muže přepadla panika!

Byť přečetl velice praktickou Příručku pro tatínky a tedy již dobře ví, o čem otcovství je, představa, že by měl kupovat vše potřebné bez mé asistence ho vyděsila.

Přiznávám, že mě to naplnilo pýchou.
Ano, i nyní jsem důležitou součástí domácnosti a nefunguji tedy jen jako zvětšující se chodící inkubátor.

 Posilněni - jeden strachem, druhý hrdostí - jsme se ihned dali do zařizování.

Muž, jakožto technice poměrně oddaný člověk, začal googlit.

Od té doby je z něj odborník přes veškerou kočárkovou problematiku, protože holky na mimibazaru, emiminu a modrém koníkovi vždy ochotně sdělí kterému modelu vržou kolečka, jaký typ je nejprostornější a zda má dobré odpružení.

A tak jsme čtyři dny po mém návratu z nemocnice domů přivezli vítězný kočárek.

Pozor, řítím se!

Jak už jsem naznačila v úvodu, u mě je vše v pořádku a jedu si ve vlastním šťastném rauši.
Sice se mi sem tam přihodí nějaké to faux pas, jako když jsem při nedávném pobytu ve wellness hotelu břichem srazila komínek snídaňových talířků... holt hlad byl velice silný a já jsem svou rychlost nepřizpůsobila faktu, že před sebou valím ještě potomstvo... ale jinak si nemůžu na nic stěžovat.

Prostě a jednoduše... tloustnu, odpočívám, bloguju, čtu a hrozně moc se těším!

Doznání!

Ještě se vám musím přiznat k prohřešku.
Přes slib, že nebudu číst nic o porodech a mateřství, jsem zavrtala nos do knížky Aby porod nebolel.

I zde se ukázalo, že nejsem správná cílová skupina. Pro změnu mi chybí maximální alternativní přístup.

Byť bych ráda rodila přirozeně, rozhodně se při probíhajících kontrakcích nevydám na borůvky!

Mějte se moc hezky!