Hlavně si zachovat pozitivní myšlení

Taky vás někdy napadá, co je vlastně ono pověstné pozitivní myšlení? Osobně o něm přemýšlím od doby, kdy mi bylo řečeno, že trpím chronickým stresem. Možná si teď říkáte, že stres je součástí života snad každého z nás (a je to asi pravda), ale tahle chronická potvora je ještě o něco zákeřnější. Budíte se nervózní bez příčiny, máte záchvaty úzkosti a najednou se objeví i zdravotní problémy, nad kterými páni doktoři několik měsíců jen bezradně krčí rameny.

Pak nad vším, co se děje nebo dělo ve vašem životě, začnete uvažovat. Zajdete si třeba i k odborníkovi... v mém případě na kineziologická sezení... a vše najednou zapadá do sebe jako puzzle. Uvědomíte si své chyby i bolístky. Některé jsou malé, jiné větší, každopádně dohromady můžou pěkně zavařit vaší psychice.

Ale zpět k pozitivnímu myšlení...

Dlouho jsem nevěděla, co dělat, abych ty svoje nervíky ukočírovala. Vracelo se mi mnoho vzpomínek, které bych ráda zamkla do nějaké přihrádky v hlavě a nikdy už je nenechala vylézt ven. Kineziolog mnohé věci vyřešil, ale nestačilo to a já pochopila, že se musím trochu víc snažit sama.

Nikdy jsem nebyla a asi ani nebudu na taková ta ultramotivační hesla, která v některých lidech vzbuzují pocit "hurá, teď když tohle vím, dokážu cokoliv!". Mnohdy jsou to tak nějak prázdná slova, nad nimiž se v lepším případě aspoň na chvilku pozastavím.

No ale jak teda myslet pozitivně, říkala jsem si. A i když těm "hurá" heslům nefandím, začala jsem paradoxně hledat odpověď v knihovně. Prošla mi rukama celá řada knížek, ale jen některé ve mně něco zanechaly.
Jako třeba knížka Tajemství. Je fakt, že je lehce megalomanská, měla jsem pocit, že osobnosti, které v ní vyjadřují své názory se domnívají, že když budou chtít, pohnou třeba i zeměkoulí. Ano, někdy je možná trochu přitažená za vlasy, ale je přeci jen na čtenářovi, co si z ní odnese. Naučila mě, že člověk de facto pořád myslí negativně (aby mě nevyhodili z práce, aby někdo z blízkých neonemocněl, aby nebyla dopravní zácpa atd.), a to není úplně příjemný přístup k životu.

Hlavní myšlenkou Tajemství je to, že si díky pozitivnímu myšlení můžeme své představy přitáhnout do reality. Někdo tomu věří, někdo je skeptický. Já upřímně ještě vyhraněný názor tak úplně nemám, ale stoprocentně můžu říct, že když myslím pozitivně, je mi mnohem lépe. 

U zmiňované dopravy ještě zůstanu, protože je to dobrý příklad situace, kdy nejen, že předpokládáme to nejhorší, ale navíc se nervujeme zbytečně. Může se stát, že opravdu spěcháte do práce a ejhle... několikakilometrové popojíždění. Co teď? Stresík, že? No jo, jenže on vůbec nic nevyřeší... nebo se umíte stresovat tak, že pohnete stojící kolonou aut?

Takové situace se snažím nekompromisně eliminovat. Už si nedrásám nervy něčím, co nemůžu změnit.

Kineziolog mi před několika měsíci řekl, že mě tohle pracování sama na sobě může hodně změnit, a to dokonce až tak, že tím mohou být ovlivněny vztahy s některými lidmi. Zatím nevím, jestli někdo vnímá nějakou změnu, ale sama ji pociťuju v pozitivním smyslu hodně... a to je důležité.

Přeji vám mnoho smíchu i pozitivního myšlení, na neustálé mračení je totiž život dost krátký.

Mějte se fajn!