Jsem kavárenský povaleč.
Není nad to si jen tak sednout do pohodlného křesílka, dát si něco na zub, otevřít knížku nebo podebatit s někým zajímavým.
A protože proutek se musí ohýbat, dokud je mladý, učím to i Emily.
Často tak vyrážíme na obohacující hovory o literatuře a psaní s kamarádkou Magdou, autorská čtení nebo prostě jen tak do kavárny, kde mají hezký dětský koutek.
Tentokrát jsem ale chtěla Emily dopřát něco naprosto výjimečného... a tak jsem ji i babičku vyvedla do společnosti.
Do kočičí společnosti!
Miluju zvířata. Tedy alespoň ta co mají max. čtyři nohy... s výjimkou kohoutů,
kterých se bojím poté, co mě jako malou u babičky jeden takový prevít napadl.
Byla to hrůza! Ještě dnes vidím toho šíleného běžícího opeřence, jak se na mě řítí.
Ale zpět k tématu, že?
Na kočkách mě fascinuje, že za každých okolností mají svou hlavu a nedají se obalamutit třeba hozeným klacíkem.
Kočka je nevěrná i věrná, nepřítulná i mazlivá, sobecká i obětavá... zkrátka taková jaká chce být.
K návštěvě kočičí kavárny mě inspirovala Hanka z blogu Když mám chuť..., za což jí touto cestou moc děkuju.
Že se tam roběti opravdu líbilo, dokazují následující dvě fotky...
Vykulené oči, ukazování prstíkem sem a tam, nadšené výkřiky... taková byla naše návštěva v Kočkafé Freya.
Jste-li taktéž zvířatomil, určitě do téhle kavárny zajďete.
Najdete ji na pražském Žižkově (Bořivojova 1102/43 - kousek od zastávky Lipanská)
Jo a dejte si třeba skvělé pumpkin spice latte!
Máte svou oblíbenou kavárnu?
Dejte vědět do komentářů, rozšíření kavárnových obzorů se vždycky hodí.
Mějte se moc hezky.
To je super! Jsem ráda, že se Vám a hlavně Emily líbilo. A kdybyste měly kočičí deficit, přijeďte se pomazlit k nám :-)
OdpovědětVymazatBylo to skvělý :) Děkujeme, holky by si jistě rozuměly :)
Vymazat