Někdy je to o prsa!

Přiřítila jsem se ke stánku s pitím, protože jsem měla ohromnou žízeň.
Ano, to není nijak zajímavé, nicméně vývoj situace mě značně překvapil...

Prodavač... zhruba o sedm let mladší... zrovna něco kutil,  a tak když vzhlédl, už jsem celá natěšená
(na občerstvení, ne na prodavače!) nervózně poklepávala padesátikorunou o poměrně vysoký pultík.

Nemohl tedy vidět, že před sebou nosím cosi ve velikosti přerostlého melounu... a v úrovni jeho očí se objevil
pouze můj dekolt, u kterého byste ještě nedávno uvažovali, zda nejde o hruď mladého chlapce.
Ale to víte... hormony a tak...

Zdroj.

Nad pultem byla samozřejmě také moje hlava... v danou chvíli ovšem zcela nepodstatná, a proto ji chlapec do svého zorného pole zapojil, až ve chvíli, kdy jsem si začala hlasitě objednávat, protože trapné ticho trvalo příliš dlouho.

Když zřejmě uvážil, že ani nadprsní část není až tak marná (ač její ranní úpravy mi dávají čím dál víc zabrat), pokusil se o jakousi konverzaci zahrnující rádoby vtipné narážky a tak trochu (pro mě dnes již spíše úsměvné) divadýlko.

Bylo mi ho líto... nemohl vědět, jak je klamán.
Věřte, že jste-li těhotná, nikdo se do nějakého flirtování příliš nežene, jelikož jaksi tuší, že tady už je obsazeno.

Nechtěla jsem ranit jeho pučící pubertu, a tak jsem se jen přiblble usmívala a co nejrychleji se dekovala od stánku pryč.

Velice by mě zajímalo, co si myslel, když jsem odcházela. Neměla jsem však odvahu se podívat na výraz v jeho tváři.

Nutno podotknout, že možná větší trauma jsem si odnesla já, jelikož nyní se v oněch šatech s dekoltem stydím (vidět je můžete zde) a navíc mě začínají trápit myšlenky, co se stane, až hormony zase opadnou. Objeví se na scéně náctiletý chlapec nebo ještě hůř... tvar "kokršpaněl"...?!
Možná začnu šetřit na silikony!


Mějte fajn den!