středa 19. února 2014

Unikátní svědectví nacistických zvěrstev

Samuel Willenberg se narodil v Polsku do židovské rodiny.
Otec byl uznávaný umělec a matka se mimo syna věnovala ještě dvěma dcerám.
Vše bylo v pořádku, dokud...

Zdroj: http://www.press.sk/knihy/vzpoura-v-treblince/.

...nepřišla nacistická zhouba, která začala pronásledovat Židy. 

Název je trochu zavádějící, protože kniha se netýká pouze povstání, ke kterému ve vyhlazovacím táboře Treblinka došlo 2. srpna 1943. V poměrně hodně krátkých kapitolách popisuje těžkou životní etapu Samuela Willenberga, který se kvůli svému židovskému původu dostal do Treblinky v necelých dvaceti letech a jen shodou okolností byl jako jediný z jeho transportu vybrán na práci v táboře.
Díky tomu mohl žít nebo spíše přežívat o něco déle.
Zúčastnil se povstání, během něhož se některým vězněným podařilo utéct. V knize pak popisuje i dobu, kdy se musel skrývat, hledal rodiče a působil v bojích například ve Varšavě.

Kniha je ojedinělou vzpomínkou jednoho z malé hrstky lidí, kterým se podařilo přežít Treblinku  skutečnou továrnu na smrt.

Zdroj: http://www.israelarbeitergallery.org/2011/09/09/treblinka-poland-concentration-camp/.

Pokud jste citlivější, přečtěte si raději jiný typ literatury. Na druhou stranu... na holocaust se nesmí zapomenout, už kvůli jeho obětem, které si svůj tragický konec života nezasloužily.


„Ženy postoupily k nám a posadily se na stoličky. Některé s sebou měly děti. V hrůze na nás hleděly, zatímco jsme jim stříhali vlasy  černé, světle hnědé, bílé. Dotek nůžek v jejich očích vyvolával záblesk naděje. Věděli jsme, že doufají, že toto stříhání je začátek celkové dezinfekce  pokud je budou dezinfikovat, znamená to, že zatím zůstávají naživu. Netušily, že Němci chtějí jejich vlasy k výrobě matrací pro posádky ponorek, protože odpuzují vlhkost. ... Stovky žen mi ten den prošly pod rukama. Byla mezi nimi i jedna krásná dvacetiletá, a ačkoli naše známost trvala jen pár krátkých minut, dlouhé roky jsem na ni nemohl zapomenout. Jmenovala se Ruth Dorfmannová, právě složila imatrikulační slib ... 'Jak dlouho budu trpět?' zeptala se. 'Jen malou chvíli,' odpověděl jsem. Zdálo se, že jí ze srdce spadl těžký kámen.“

WILLENBERG, S. Vzpoura v Treblince. vydavatelství Víkend: 2013.

7 komentářů:

  1. Jani, musím uznat, že jsi se strašně zlepšila v písemném projevu. Oproti prvním článkům, které si od tebe pamatuji, je vidět obrovský pokrok. Nejsem žádný odborník, ale cítila jsem potřebu, napsat ti to :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Baru, pisálkovala jsem vždy, ale až poslední rok jsem na sobě začala v tomhle směru dost makat, tak mě moc těší, když někdo vidí výsledky :) Ještě jednou upřímně děkuji :)

      Vymazat
  2. A díky za tip na knížku! :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj, o tuhle problematiku se hodně zajímám - speciálně o Treblinku. Mám o ní načteno mnoho, o téhle knize jsem ale ještě neslyšela. Nebudeš jí náhodou prodávat? Díky, Anička

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Aničko, je to novinka a normálně ji seženeš ve větším knihkupectví. Já ji kupovala na Národce v Praze :) Bohužel knihy (a zvláště o holocaustu) jsou můj poklad, takže je neprodávám :)

      Vymazat
  4. To si musím přečíst, děkuji za tip...

    OdpovědětVymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...