Mám ráda bezcílné toulání starými uličkami, objevování neznámých zákoutí a představování si, co se asi ve zdech oněch domů odehrálo v daleké i bližší minulosti. Často se na takových místech nechávám oslňovat a v duchu si říkám, v jakém okně bych měla pracovnu, kde by stál stařičký psací stůl z mahagonového dřeva a kde by mě líbala múza celé dny.
Opodál by byl klavír, na který ve svých představách umím hrát, a v kuchyni zase kredenc po babičce...
Mějte se moc hezky!
Žádné komentáře:
Okomentovat