Jako vrabci z Čech...

Vlastně ani nevím, proč se "s tebou je výprava jako s vrabcema z Čech" říká, ale jako malá a hlavně jako dospívající, s níž puberta mlátila ode zdi ke zdi, jsem to od mamky slýchávala poměrně často. Vůbec nemám tušení, jak se ono zmíněné ptactvo vypravuje, nicméně už vím, kterak to chodí u matek...

Fáze jedna

Jakožto maniak posedlý domácí stravou začínám vařit jídlo na cestu.

Emily spokojeně sedí v sedačce a pročítá leporela, přičemž se tváří stejně důležitě, jako by právě listovala nejčerstvějším vydáním Timesů.

Fáze dvě

Odbíhám od plotny, popadám v koupelně kosmetické propriety a zrcátko a pokouším se provést něco s obličejem.

Celou výbavu pokládám na stůl, což u roběte vyvolává zájem natolik, že veškerá literatura letí na zem.

Emily se domáhá kosmetické taštičky, já mířím opět k plotně, abych zamíchala pohankou.

Fáze tři

Pokouším se líčit, dítko chce každou věc, kterou vezmu do rukou.

Fáze čtyři

Nalíčené mám jedno oko, odebírám se uvařit čaj do lahvičky.

Emily vyžaduje zrcátko.

Fáze pět

Ladím druhé oko, když u roběte začnu pozorovat první náznaky únavy.

Uvařený pokrm vyndavám na terasu, aby trochu vychladl. Čaj tam putuje taktéž.

Fáze šest

Emily se začíná nudit. Nechce být v sedačce, nechce si jít hrát, nechce vlastně tak nějak nic.

Začíná být trošilililinku nevrlá.

Fáze sedm

Přebaluji, abychom alespoň jednu část oděvu měli vyřešenou.

Fáze osm

S Emily, která si mne oči, spěchám do kuchyně dochystat oběd. Mixuji, nandavám do sklenic a přelévám čaj - vše jednou rukou.

Věřte, jde to.

Fáze devět

Balím tašky, které si připravuji ke vchodu, kde o ně v následujících pěti minutách zaručeně zakopnu.

Fáze deset

Oblékám se... a to i s kabátem a čepicí, abychom pak hned mohli jít.

Robě ve stejné vteřině, kdy si doobléknu poslední svršek, zjistí, že zapomnělo přebrat ponožky v šuplíku, a okamžitě tuto situaci napravuje.

Je mi teplo.

Fáze jedenáct

Zjišťuji, že přebalování je nutné zopakovat.

Je mi horko.

Fáze dvanáct

Čisté a suché miminko začínám halit do oblečení, to má však naprosto jiné starosti, a tak vzduchem lítá Hynek Houbíny a jiní přátelé.

Je mi vedro.

Fáze třináct

Emily mi nadává, když se pokouším o oblečení roláku.

Peču se.

Fáze čtrnáct

Jdou na mě mdloby, jelikož si vzpomenu, že jsem neohřála mléko, které teď v zimě s sebou vždycky beru.

Sprintuji do kuchyně.

Emily získává čas na šuplík s ponožkami.

Fáze patnáct

Dochází na bundu nebo kombinézu. Dítě se mi pod rukama mění v rosol...

... vztekající se rosol.

Sahara ve dne je proti mě naprosto chladná.

Fáze šestnáct

Přemlouvám malého človíčka, aby chvíli ležel/seděl/nebo alespoň stál.

Nedaří se.

Myslím, že už začínám trpět dehydratací.

Fáze sedmnáct

Konečně dosoukávám drahocenné dítě do požadovaného oděvu.

Obávám se samovznícení.

Fáze osmnáct

Letím vše zkontrolovat, teprve cca popáté.

Fáze devatenáct

Na rameno si věším přebalovací tašku, kabelku, foťák, na předloktí zavěšuji zavazadlo s jídlem a pitím a do náručí beru Emily.

Fáze dvacet

Lezu ze třetího patra a připadám si, jako bych se právě vracela z vrcholu Mount Everest.

Odemykám kočárkárnu a pokládá dítko do kočárku. Okamžitě usíná.

Začínám přemýšlet, zda se mi vůbec někam chce.

Fáze dvacet jedna

Vše narovnám do úložného prostoru kočárku, což je něco jako hra Tetris, a vydávám se na cestu.

Mrznu.