Když se u nás něco děje, nemůže to být jen tak. O klidném průběhu věcí si už ani nenecháváme zdát.
Stejně tomu bylo u stěhování. Z Prahy za Kutnou Horu k mému rodičovstvu a pak zase ku Praze... toť trasa naší třítýdenní tour,
která bude ukončena tuto neděli.
která bude ukončena tuto neděli.
Bohužel pronájem končil dřív, než jsme měli možnost nastěhovat se do svého...
a tak se z nás stali bezdomovci s hromadou krabic a kompletní nábytkovou výbavou
(v mnohých případech rozebranou na prkénka a šroubky, které se pomíchaly... takže úspěšné sestavení se bude rovnat zázraku).
(v mnohých případech rozebranou na prkénka a šroubky, které se pomíchaly... takže úspěšné sestavení se bude rovnat zázraku).
Nakonec to ale bylo opravdu moc fajn...
Největší radost z celé této peripetie měla moje zlatá matička, která náš azylový pobyt u nich pojala jako ozdravný pro naše jinak poměrně štíhlá těla. Vypečený bůček, jahodové knedlíky, a řada dalších mňamek, z nichž by bojovníkům za zdravou výživu vstávaly vlasy hrůzou. To vše samozřejmě v řádných porcích.
Pochutnáváme si... a přijímáme vše s radostí.
Jenže už v neděli nám tato all inclusive dovolená končí a mě je jasné, že jsme poněkud rozmazleni denně připravenými svačinami a právě dovařenými lahodnými večeřemi, které máme naservírované hned po příjezdu z práce.
O víkendech se situace přiostřuje... voňavé obědy jsou samozřejmostí... zvláště u babiček, které nám podstrojují kachny, řízky, svíčkovou a podobná (jak říkají) "pořádná jídla". Až jsem z toho nabyla pocit, že naše rodina žije ve znamení slov Máni Škopkové z trilogie Slunce seno... "Prej tlustej... Se podívej v televizi, jaký jsou tam tlustý, a proč? Protože se maj!"
Být tu ještě o pár týdnů déle, tak už opravdu do té televize můžeme... a bylo by vidět, že se máme!
Takové "malé svačinky" jsou každé ráno připravené na stole. |
Nemyslete si, že nekuchtím. Naopak... dokonce hrozně ráda peču. Ale s mamčinou a babiččinou kuchyní se to nedá porovnávat. Hold léta praxe... A tak si nejsem jistá, jak se budeme tvářit, až naši novou kuchyň "provoní" pohanka, jáhly, čočka či zeleninový salát s klíčky.
Nebo si budu muset nakoupit kuchařky "pořádných jídel".
Jak to u vašich rodičů máte vy?
Taky mají dojem, že "jste zase nějací pohublí", když vás vidí?
Taky mají dojem, že "jste zase nějací pohublí", když vás vidí?
Mějte fajn den!
Já když jedu k našim, je tam tradičně tejden starej chleba, půl nevimkolikdní otevřený paštiky, hora těstovin a kečup. Táta jezdí kamionem a máma je v práci do podvečera, jako všichni ostatní, a to je pro ně důvod nevařit. Děcka (ségra a brácha) jeděj na střídačku pečivo s něčím a těstoviny s kečupem, když maj štěstí, tak i se sýrem :))) (když je svátek, tak si udělaj palačinky :))) ) A pak se máma diví, že když udělaj velkej nákup, tak to děcka hned všechno sní :)
OdpovědětVymazatTakže velká závist!! :)))
Já se snažím vařit, dokonce už pár jídel umím a snažím se zdokonalovat. Odstěhovala jsem se v září a neuměla jsem vlastně nic krom vepřových plátků na přírodno, teď už umím dost jídel ale také strašně ráda peču. Co já jsem toho už napekla :) hodně se inspiruji časopisem "Recepty za 6 Kč" jsou tam dobrá jídla a i hodně jednoduchá. Co se týče návštěv u rodičů tak mamina vždycky navaří jak pro armádu a má strašnou radost z toho když všem chutná a když to všichni snědí :) !
OdpovědětVymazatje to tak .. maminky svou lásku vyjadřují horami jídla, moje byla úplně stejná :-) ...
OdpovědětVymazatA protože píšu "byla" - jemně tím naznačuju, že je to moc prima, že z vás "náhoda" udělala na chvíli bezdomovce - a mohli jste si to mateřské vyjadřování lásky tak krásně naplno užít! A to navíc zrovna teď - kdy si asi moc neděláš hlavu s nějakou tou kalorií navíc - to tedy ta "náhoda" naprogramovala opravdu geniálně!