Jste-li rodiči, jistě jste si povšimli, že naše dítka si mnohá sdělení vysvětlují naprosto jinak.
Nevím, na které straně je chyba, ovšem považujme to za pouhou rozdílnost výkladu.
Zjevný problém se objevuje hlavně v chápání negativu.
V případě, že použijete předponu "ne", je buď dekódována jako "ano", nebo zcela opomenuta.
Proto jsem sepsala následující malý slovník, který vznikl pomocí každodenního sledování našeho roběte.
Matka či otec říká X Dítě rozumí
"Emily, nechoď tam." = "Emily, určitě tam jdi."
"Nevztekej se." = "Plácni sebou ještě o zem a celá rudá udeř čelem o podlahu."
"Netahej za to." = "Tahej za to, jak nejvíc to půjde."
"Půjdeme tudy." = "Půjdeme, kudy budeš chtít ty."
"Hajni si." = "Okamžitě vstaň."
"Spinkej." = "Odejdi z postele a běž si hrát s hračkami."
"Spadneš." = nedešifrováno
"To je ee." (pro nerodiče: "To není dobré/nejí se to/je to fuj apod." pozn. redakce) = "Měla bys to vzít do ruky, prozkoumat a pokusit se o ochutnávku."
"S tím mobilem se nehází." = "Jen zkus, co vydrží!"
"Kde je ovládač?" = "Tvař se, že o ničem nevíš."
Žádné komentáře:
Okomentovat