Je libo vařenou mrkev či brokolici?

Máme za sebou další pokrok.

Vám, co jste bezdětní, to možná nepřijde nijak zásadní... ale věřte, že je to sice malý krok pro lidstvo, ale velký pro matku.

Emily už jí příkrmy!

"Upřímně řečeno, milá matko, věřila jsem, že jsi lepší kuchařka.
Chutná to přesně tak, jak to vypadá. Jestli tímhle krmíš i taťku, nejspíš brzy vezme roha..."

Den 1.

Mixuju uvařenou mrkev

Chutná příšerně.

Umisťuju dítě do lehátka, nasazuji bryndák a zahajuji krmení.

Emily nechápe. Z jejího výrazu čtu dotaz: "Děláš si pr***, viď?"

V útrobách roběte končí pár lžiček mrkvového pyré, zbytek si prý můžu strčit někam.

Den 2.

Emily se již tváří jako profík.

Každé sousto náležitě degustuje dlouhým převalováním v ústech.

Poznává jižní svahy, na nichž mrkev vyrostla, a lehký zeleninový buket.

Kdybych jí půjčila i misku, jistě by odpozorovala čirost a barevnou intenzitu.

Den 3.
V čekárně u dětské lékařky doluji zaschlou mrkev z Emilinčina nosu.
- -
Během dne Emily přichází na novou funkci... prskání.

Moc ji to baví a já se modlím, aby nezačala trénovat i v průběhu oběda.

K mé úlevě je prozatím jídlem tužší konzistence natolik konsternována, že zapomíná na vše kolem.

Den 4.

Aby to nebohé dítě nejedlo pořád jen mrkev, vařím brokolici.

S ohledem na pach a pachuť slovo "nebohé" dostává teprve ten pravý význam.

Emily se tváří patřičně šokovaně.

Každé sousto se pohybuje na trase 3x do pusy - 2x z pusy.

Den 5.

Poučena předešlým dnem a také z lítosti k dětským chuťovým buňkám, vařím mix mrkve a brokolice.

Robě rozjařené touto změnou se v polovině jedení pokusí zasmát, přičemž mu zaskočí.

Rychle obracím kašlající dítě a jemně poklepávám na zádíčka.

Druhá polovina oběda již probíhá v poklidu, posléze však musím vyplivnutý zaschlý pokrm seškrabávat z podlahy.

Den 6.

Emily začíná bavit hraní si s bryndákem.

Třikrát si ho připlácává na obličej.

Díky konzistenci rozmixované zeleniny okolo pusy, tam parádně drží.

Den 10.

"Heeeleee, letíííí letadýýýýlko!!!" volám při každé lžičce směřující do dětských úst.

Emily se tomu směje, přičemž otevírá pusu dokořán.

Stačí toho jen využít.

Navíc už upgradovala a nedusí se.

Den 11.

Jde do tuhého.

Emily trénuje prskání už i při jídle.

Vařenou zeleninu a ovoce vyčesávám z vlasů, umývám z brýlí a peru z oblečení obou...

Napadá mě, že zítra nás možná obalím potravinářskou fólií.

---

Toť dnes vše z všedních starostí a radostí novopečené matky.

Mějte moc hezké Velikonoce!