Když bojuje dobro se zlem... Paulo Coelho - Ďábel a slečna Chantal

Paula Coelho řadím mezi své nejoblíbenější autory.
Myšlenky v jeho knihách jsou nadčasové a nutí k opravdovému zamyšlení nad vlastními životy.

Prozatím jsem přečetla: Alchymista, Veronika se rozhodla zemřít, Záhir, Valkýry, Vítěz je sám (můj absolutní favorit)

a teď také Ďábel a slečna Chantal.

A poprvé jsem z jeho knížky zažila nepříliš příjemné rozčarování...

Hodně se v současnosti mluví o jeho žhavé novince, která se jmenuje Nevěra. Než se k ní ale dostanu, sáhla jsem v knihovně po knížce Ďábel a slečna Chantal.
"Wow efekt" se bohužel poprvé nedostavil.

Ano, knížka opět obsahuje řadu zajímavých myšlenek o tom, jaká je lidská povaha, nicméně příběh mě nezaujal tolik, jako například u Vítěz je sám nebo Valkýry.

---

Děj je o dívce Chantal Prymové, která žije v zapadlé vesničce, kde dny ubíhají všechny stejně. Jednoho dne klid naruší nově příchozí cizinec. Ten totiž obyvatelům udělá ďábelskou nabídku - zlato za obětování jednoho lidského života.

Pak následuje souboj dobra a zla...

Jak vše dopadne, nebudu prozrazovat, abych někomu nenarušila čtenářský požitek.

---

Z knížky...

"Hned nato mu hlas - který se prohlásil za knížete tohoto světa a jediného znalce pozemských dějů - začal na té pláži ukazovat, do ví o lidech kolem. Skvělý otec rodiny, který právě balil věci a pomáhal dětem při oblékání, by si rád začal se svou sekretářkou, ale bál se, že by se to mohla dozvědět jeho manželka. Žena, který toužila pracovat a být nezávislá, se zase bála reakce svého manžela. Děti se chovaly slušně jen ze strachu z trestu. Osamělá dívka, jež zdánlivě nevzrušeně četla v plážovém stanu, se v duchu děsila možnosti, že zůstane celý život sama. Chlapec, který sportoval s raketou, se bál, aby nezklamal očekávání rodičů. Číšník roznášející bohatým hostům tropické nápoje se děsil představy, že může být každou chvíli propuštěn. Mladá žena, která chtěla být tanečnicí, studovala práva, protože ji jímala hrůza, když si představila kritické pohledy sousedů. Starý pán nekouřil a nepil údajně proto, že to škodí zdraví, ale ve skutečnosti se mu v uších ozýval děsivý šepot smrti. Rozesmátá dvojice, která běžela kolem a rozstřikovala nohama vodní tříšť, se v hloubi duše děsila stáří, opuštěnosti a bezmoci. ..."

...

"Strach, strach, strach. Život je vládou strachu ve stínu gilotiny. 'Doufám, že tě to uklidní,' říkal mu ďábel, 'Bojí se všichni, nejsi sám. Jediný rozdíl je v tom, že ty už jsi zažil to nejhorší; to, čeho ses nejvíc bál, se stalo realitou. Nemáš, co ztratit, kdežto lidé na této pláži žijí s ustavičnou hrůzou, někdo si to uvědomuje víc, jiný se na to snaží nemyslet, ale všichni vědí, že ten strach existuje a nakonec je dostane.'"

(str. 63-64)

---

Rozhodně teď na knížky Paula Coelho nezanevřu, navíc i Ďábel a slečna Chantal má skvělé recenze, takže problém je asi někde u mě :)

A co vy?

Četli jste něco od tohoto autora?

Mějte krásný víkend!