středa 22. října 2014

Jako čekat na Godota...

Až doteď to těhotenství letělo tak, že jsem se ani nenadála a najednou tu byl devátý měsíc.
To mě mrzelo, protože je to opravdu fajn období... 
Před finále se ale najednou objevilo cosi nového.
Nedočkavost kombinovaná se špetkou nervozity!



Spousta věcí se změnila...
V ložnici se objevila postýlka a další potřebná výbava, zmagořila jsem a začala háčkovat, všichni se mě ptají "kdy a co to bude?" - dokonce i štiplístek a spolucestující ve vlaku, paní v obchodě, pacientka v čekárně, velká část personálu nemocnice... zkrátka půlka Prahy..., sedět mě nebaví, ležet mě nebaví, chodit mě nebaví a telefon mi zvoní asi tak 100x častěji než dříve, protože každý je zvědavý, jestli "UŽ".


Přijde mi, že čekám na Godota, který sice pěkně okopává moje žebra, ale jinak se na svět nijak nehrne.
Ani se nedivím, přísun tekutin i živin má pohodlně zajištěn, schránku udržuju v teple a dle mých tělesných proporcí se tam ani nijak příliš nemačká... respektive v případě potřeby většího místa stačí ještě více utlačit okolní orgány.
Pro potomstvo cokoliv, to je jasné!


Ale už by mohlo být venku.
Vše je zajištěno, my jsme natěšení a otázky typu "co a kdy" jsou krapet na zbláznění.
Přísahám, že se na to NIKDY žádné těhotné nezeptám!!!
I kdybych se měla ukousat zvědavostí!

Navíc člověk ví, že už ho brzy čeká onen den D, hodina H, minuta M, ale ta nevědomost, kdy to přijde, je příšerná.
Nehledě na panické myšlenky o tom, jak to asi bude probíhat.

Z toho vyplývá...

1. Při každém sebemenším zabolení si říkám "Je to tady!"
Jaké zklamání i úleva, když zjistím, že není!

2. Cca 15x za noc mám chuť vzbudit muže a říct mu, že chci okamžitě do porodnice.
Sice nemám žádné příznaky, ale už aby to bylo za námi.

3. Během dne přemýšlím, zda by nepomohlo, kdybych zavolala záchranku s tím, že rodím.
Třeba by mě malá nechtěla znemožnit situací, že by přijela sanitka a já byla všechno jenom né rodící.

4. Šišlám na morče...
Popravdě... to jsem dělala vždycky, ale teď je to častější, protože na hovory s ním mám víc času... vlastně téměř celý den.
Chudák.


5. Morče ze svého obydlí vychází už jen za úplatu mrkví.
Asi mě má dost.


6. Nikam se mi nechce, protože "co kdyby náhodou".
Na druhou stranu bych nejraději pořád někde trajdala, protože kdo ví, jak dlouho ještě budeme takhle čekat.

7. Mám záchvaty nakupování pro malou, k jejichž zahnání ale potřebuju kamenný obchod, nikoli eshop.
Naštěstí je tu bod 6.
Navíc už opravdu nic nepotřebujeme.

8. Představuji si průběh porodu.
Což mi tedy vůbec neprospívá!

9. Každou návštěvu těhotenské poradny se bojím i doufám, že mi řeknou "Zavolejte partnera, ještě dneska to bude!"
A jelikož tam jedu zrovna zítra, tak mi držte palce!

Mějte fajn den!

9 komentářů:

  1. Janinko, moc držím palce - tobě, vaší malé i celému okolí, abyste to nekonečné čekaní přežili ve zdraví a konečně se mohli radovat ze štěstí a lásky, které vás v podobě té malé čeká.

    OdpovědětVymazat
  2. Jééé Jani, tak většinu věcí mám přesně obráceně :-)
    Termín mám pozítří a doufám, že to ještě nějakou chvíli potrvá. Včera v poradně paní doktorka říkala, že děťátko je ještě pěkně vysoko a zatím se nějak moc k sestupu nechystá. Což se ale může změnit během pár hodin :-)
    Paradoxně se mi už i dobře spí, což jen dokazuje, že člověk si zvykne i na šibenici. Furt někde courám, protože vím, že pak se drahnou chvíli jen tak někam nedostanu.
    Jediné, co mě vážně stresuje jsou právě ty otázky typu UUUUUUUUUUŽ? Nebo KDY TO BUDE? :-) Vím já? Až se miminku bude chtít :-) Zatím se mu moc nechce.
    Ale pamatuju se, že s Adélkou jsem se taky nemohla dočkat, furt jsem spěchala a těšila se a dokonce jsem si v poradně vyškemrala Hamiltonův hmat dva dny před termínem a o den později se Adunka narodila. Teď už jsem chytřejší a vím, že tyhle dny jsou poslední jakžtakž volné dny, které mi mám a rozhodně se jich nehodlám vzdát :-)
    Ale rozumím Ti dobře, jak říkám, u prvního dítěte to je normální! Drž se, však ono to přijde :-)
    kdyzmamchut

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D tak to je srandovní... U nás je opravdu úplný opak, v noci nespím, takže dospávám ve dne, malá je už úplně nejníže, co snad může být (a stejně pořád nejde ven) atd. :D Ale pořád jsem fit, to zase joo... hodně lidí mi říkalo, jak už budu jenom funět a ležet na gauči, a tak to není... myslím, že si ten poslední měsíc užívám dost aktivně :)
      Já už mezi dveřmi poradny hlásím, že Hamiltona nechci :D Sice se nemůžu dočkat, ale nechávám na malé, až se jí zachce... pokud to teda nebude trvat dalších devět měsíců :D
      Krásně si užij poslední dny těhotenství, Hani :) Mějte se, celá rodinka, moc a moc krásně!

      Vymazat
  3. Jani, já ty tvoje těhotenský články miluju! Myslím na tebe a přeji ten nejhladší průběh ;) a počkééj...kdy že a co že to bude??? :D :D :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Adri :) No takhle... mělo by to být na začátku listopadu, ale už několikrát mi bylo řečeno, že to bude asi dříve, ale zatím nic, tak doufám, že nakonec nebudu ještě přenášet :D

      Vymazat
  4. Janinko, tak jste se konečně dočkali. Přeji vám všem třem, ať jste zdraví a šťastní. GRATULUJI, jsi šikulka, odvážná a statečná ženská!

    OdpovědětVymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...