Není to tak dávno, co jsem s kamarádkami probírala oblečení, chlapy a tak dále... prostě taková ta klasická ženská témata.
Nepředstavujte si místnost plnou bab, která se otřásá hlasitým tlacháním.
Na to jsem nikdy moc nebyla.
Úplně si vystačím s pár kamarádkami, se kterými si sem tam popovídám.
Tak třeba moje báječná madam V.
Kolik konspiračních teorií o vztazích mezilidských jsme my dvě byly schopné vymyslet!
A i když se nám tam občas přimotali i ufoni, jistě jsme v mnohém měly pravdu.
A pak se nám narodily děti...
Madam V. měla dcerku dříve, a tak jsem chvilku byla trochu mimo mísu, když mi vyprávěla o mateřských radostech a peripetiích.
No, ale dnes už jsme i v tomto ohledu na stejné vlně.
Což se projevilo velice zvláštními debatami.
Zde máte přepis jedné z nich... Probíhala po zprávách na facebooku, takže je zcela autentická.
A ano, je to myšleno skutečně vážně!
V.: Zásadní otázka, Jani!
Co ty a medvídek Pú?
J.: Noo, na mě moc smutné... kvůli depresivnímu oslíkovi... ale třeba prasátko je docela sympoš.
V.: Uf! Už jsem si myslela, že se ti líbí! :D
Teď ho dávají místo Dalmatinů na Déčku... pejsci byli veselí a vtipní... a tohle je depresivní, strašidelné a debilní.
Prasátko má deprese a mluví jak těsně před sebevraždou... se všemi se loučí.
J.: Mě bylo vždycky líto oslíka.
Prasátko je taky někdy na antidepresiva.
V.: Víc než jsem kdy byla já!
Do toho Pú... to je hrozný nihilista trpící pažravostí.
J.: Hm, a má podezřelý vztah s tím chlapečkem.
Mimochodem o téhle debatě nejspíš napíšu článek :D
V.: Napiš!
Králík určitě něco frčí.
J.: Podle mě pěstuje a hulí trávu.
Houby mrkev!
V.: :D
Mě vadí i ta pohádka, kde je prase farmář. Kamarádí se s husou, kozou a krávou... chovají se jako lidi... ale prase chová ovce a slepice.
J.: No, počkej, to ještě nic není... my máme knížku, kde se kamarádí vejce, husa, pes, kočka a PRASE... a na konci si všichni pochutnávají na JITRNICÍCH!
V.: Morbidní kanibalismus v praxi!
Už aby bylo léto... kavárny, zahrádky, dobroty, kočárky, drby, konspirační teorie... prostě ráj! |
Podobných rozhovorů mám od narození Emily na kontě spoustu.
Dokonce mě a švagrové bylo řečeno, že se o vlhčených ubrouskách bavíme jako chlapi o autech.
A tak to je, když se z vás stane matka...
Jinak se moc omlouváme fanouškům medvídka Pú!
Jde čistě o náš názor.
Mějte fajn den!
No ne že by mě to nepobavilo :D jsem zvědavá jaká matka jednou budu já :D
OdpovědětVymazatDěkuji :) Určitě skvělá :) hlavní je, brát vše s humorem :)
VymazatOpäť som sa pobavila. :D Skvelý článok. A tie koláčiky závidím, dala by som si. :)
OdpovědětVymazatBtw. Ani ja Mackovi Pú veľmi nefandím. :D
Děkuji, to jsem moc ráda, že se článek líbil :)
Vymazat:D je to divná pohádka
skvělý článek! :D po dlouhé době jsem se konečně hodně pobavila! :D tktéž by mě zajímalo moje rodičování! :D :D :D
OdpovědětVymazatDěkuju, opravdu hodně mě těší, když někoho můj článek rozesměje :)
VymazatMožná Tě to překvapí, ale i mi otcové vedeme obdobné debaty a občas si nejen prostřednictvím sociálních sítí vyměňujeme poznatky získané z dětských knížek. Přikládám dvě ukázky zveřejněné kolegou z práce na Google+
OdpovědětVymazatSmutný dopis zmije píše
Určený je pro slepýše.
Ten z toho má jazyk na zem,
Zmije chodí s jiným plazem.
Holub s vránou
Holub šeptá vrků vrků
Drží vránu kolem krku.
"Dej mi pusu, nebolí to..."
"Už jsem vdaná, je mi líto!"
:D některé texty jsou opravdu originální :) Jsem ráda, že v tom my matky nejsme samy :)
Vymazat