Spousta lidí okolo mě nevěřila, že bych se někdy naučila cokoliv uvařit. A není se čemu divit, dřív jsem bez kávovaru neuměla ani dobrý kafe. Takže v mém „repertoáru“ býval čaj a tím to haslo. Jak jsem dokázala přežít? Když člověk žije sám, tak je snazší se něčím odbýt. Případně jsem dokázala dobrý vývar nebo kuskus se zeleninou. A i když jsem se vždycky snažila jíst aspoň trochu zdravě, vaření mi opravdu nic neříkalo.
A pak mi do života vkročil můj drahý...
I vycítila jsem jakousi pravěkou potřebu podat krmě svému muži a začala jsem se v kuchyni trochu více pohybovat. Dodnes s úsměvem i lehkou naštvaností vzpomínám na první langoše (přitom recept se zdál tak jednoduchý), které skončily v koši, a řadu dalších věcí, u kterých jsem se snažila tvářit, že to tak mělo podle receptu být.
Dnes mohu s čistým svědomím říct, že jsem o nějaký ten level dál. Naučila jsem se sushi, nějaké to dobré jídlo, a dokonce mě hrozně začalo bavit pečení. Doma se v kuchtění střídáme – já vařím zdravěji, muž zase hříšnější jídla. Vládnu tedy jáhly, pohankou, čočkou, kuřecím atd., a drahý gulášem, svíčkovou či například kuřetem na paprice. Ideální domácnost, řekla bych.
Abych se ale dostala k jádru pudla, rozhodla jsem se s vámi o některé své recepty podělit, třeba někoho z vás inspirují a taky si na nich pochutnáte. Blog se tak rozšiřuje o nové štítky Kuchtění a Pečení.
Jsem připravena k boji na kuchyňském bitevním poli! |
Připravuji pro vás ještě další rozšíření, tak snad si na mém blogu najde opravdu každý něco, co ho bude zajímat.
Přeji vám krásný den!
Anooooo! Taky jsem podobnou záležitost založila u sebe nedávno, ale je to teda hodně sporadicky naplňovaná rubrika :))
OdpovědětVymazatTěším se na tvoje tipy!