čtvrtek 25. června 2015

Den D... aneb Jak se Emily narodila... s cenzurou (samozřejmě)!

Tak jsem si myslela, že o tomhle v životě veřejně nenapíšu, ale na druhou stranu, proč nee, že?
Nebojte se, určité detaily vynechám...
Bude to pro vás lepší a hlavně je to pro mě hodně soukromá věc.
Takže s cenzurou i nadsázkou.

Porod je krásný zázrak života a byl to opravdu silný zážitek (opravdu, bez cenzury a nadsázky).
U nás bohužel neprobíhal tak hladce, jak jsme si přáli, ale výsledek je boží a stál za celou onu peripetii.



03:14 v noci
Otevírám oči.
Cítím cosi divného... ejhle...

03:15
"Miláčku jedeme," prohlašuji důrazně směrem ke spícímu muži.
Ozve se zavrčení "a kaaam?"
"Praskla mi voda," podávám doplňující informaci a čekám na reakci.
Ani nevím, jak se to stalo, ale najednou se v ložnici svítí a muž pobíhá kolem.
Odebírám se tedy do koupelny.

03:18
Přemýšlím, zda existuje kohoutek, kterým se plodová voda zastavuje.
Není čas jej hledat, vylézám z vany.
Při pohledu do zrcadla zjišťuji, že vypadám hrozně, a v rychlosti na sebe patlám make-up.
Byla to bláhovost a hlavně zbytečnost. Po akci z něj na mém obličeji nic nezbylo.
Zřejmě se vstřebal či co.

03:30
Odcházíme z domova.
Mezi dveřmi s vážným hlasem prohlašuji "Jedeme si pro miminko."
Někde jsem tuhle větu totiž četla a jako scénář pro tak významnou chvíli se mi líbila.
Řeknu vám, výkon hodný Adiny Mandlové.

03:40
Jedeme, smějeme se, hovoříme.

03:45
Jedeme, směje se a hovoří už pouze muž.

03:46
Muž zjišťuje, že jeho vtipy jsou bez reakce.
Opatrně pohlíží na sedadlo vedle sebe.
Naznačuji mu, že humoru už bylo dost.

03:47
Nikdo už se nesměje ani nemluví, pouze jedeme.

03:55
Modlím se k všemohoucímu, abychom dojeli ještě ve dvou, nikoli ve třech.

04:10
Jsme na místě, zvoníme na porodnici.
Zřejmě má personál dost času.

04:11
Začínám trochu panikařit.
Na druhou stranu... bylo by stylové porodit před porodnicí, bez asistence.

04:12
Nervozita stoupá.

04:13
Přichází sestra.
Naprosto v klidu!
No jasně, dost času, že?
Jenže já už mám pocit, že Emily vystupuje.

04:14
Příjem... věřte mi, že o tom nechcete číst.

04:25
Jedeme na sál.

Dějí se vskutku nevšední věci.

05:00
Na vedlejším sále rodí jiná maminka.
Sestra o ní prohlašuje, že je trochu problémová.

05:01
Chtěla bych si propíchnout ušní bubínky.

05:05
Rozhlížím se po něčem, co bych si do uší aspoň nacpala.

cca v 05:30
Sestra mi říká, jak mám dýchat.
Snažím se.
Nemůžu dýchat vůbec.
Dostávám kyslík.
Ten mi neustále padá.
Zkuste si rodit dítě, držet kyslík a ještě se u toho snažit vypadat jako dáma.
Věřte mi, že to třetí se mi nepodařilo....

05:40
Muž mi radí, ať dýchám jako, když naše morče Bárny žvýká.
I v takto napínavé chvíli jsem se tomu musela smát.

cca v 06:00
Žádám o epidural.
Sestra (s úsměvěm!!!) krčí rameny, říká, že už je pozdě.
Jde se na to ono.

06:15
Emily si celou akci rozmyslela.
Doktor volá primáře, který sestavuje věc, co připomíná lešení.
Kleště, aha.

06:35
Emily je na světě!


Snad vás dnešní článek alespoň trochu pobavil, každopádně mějte fajn den!

9 komentářů:

  1. Tak to byla relativně rychlovka, ale ty kleště mě vyděsily, brrr. Hlavně že to dobře dopadlo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 3:21 hod čistého času - to je ECHT rychlovka. Jana má štěstí, že je tenhle typ rodičky (y)
      Kleště ani raděj nekomentuju - souhlas, hlavně, že je vše v pořádku...

      Vymazat
  2. Jo, příjem. To bývá legrace.
    Pamatuju, jak před lety absolvuju jeden takový já - a vůbec nevím, jak odpovědět hned na první otázku. Vlastně druhou, první byla, jak se jmenuju - to jsem ještě dohromady dala :-D
    Druhá otázka zněla: ... a sem jste přišla PROČ?? ......

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D tak to je dobré... i když v tu chvíli asi ne :D ze mě zase páčili kraviny jako zaměstnání.... za a) to měli v papírech a za b) při porodu mi to teda nijak nepomohlo :D

      Vymazat
  3. hehe prijemne čítaničko, aj ked verim, že samotné to tak prijemné nebolo. Nuž ale čo my ženy nevytrpime. Ti naši drobci za to stoja.

    OdpovědětVymazat
  4. Pro ten výsledek si člověk rád něco vytrpí :) plánujete další miminko do budoucna?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak :) Zatím ne, dětičky jsou báječné, ale já jsem jedináček a moc si neumím představit, jaké to je při více dětech :) Vždy jsem říkala, že chci jednu holčičku, jako měla a má moje úžasná mamka mě :) a muž souhlasí, nevadí mu to, je na Emily velice pyšný :)

      Děkuji a přeji krásný den ;)

      Vymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...